svědčit impf
  1. 1. to testify, to bear witness

    svědčit proti někomu — to testify against someone

Present
svědčím
ty svědčíš
on/ona svědčí
my svědčíme
vy svědčíte
oni svědčí
Past Participles
masculine svědčil
feminine svědčila
neutral svědčilo
plural (anim) svědčili
plural (neut) svědčila
plural (other) svědčily
Imperative
ty svědč,
svědči
my svědčme,
svědčeme
vy svědčte,
svědčete