moc fem , adverb
  1. 1. power (control and influence over another)

    Strana získala moc díky vlivu svého charismatického vůdce. — The party has won power thanks to the influence of its charismatic leader.

  2. 2. potency
  3. 3. force, forcefulness
  4. 4. strength
  5. 5. clout
  6. 6. might
  7. 7. sway
  8. 8. authority, mastership
  9. 9. warrant
Declinations
Case Singular Plural
nom moc moci
gen moci mocí
dat moci mocem,
mocím
acc moc moci
voc moci moci
loc moci mocech,
mocích
instr mocí mocemi
  1. 1. too (to an excessive degree)

    Ten je moc velký. — That one is too big.

  2. 2. very much, a lot

    Já to ale moc potřebuju. — But I need it very much.

    Děkuji moc. — Thanks a lot.

    Mám tě moc ráda. — I like you very much.