vyslepičit pf
  1. 1. (colloquial) to blab (to tell what was meant to be secret)
Present
vyslepičím
ty vyslepičíš
on/ona vyslepičí
my vyslepičíme
vy vyslepičíte
oni vyslepičí
Past Participles
masculine vyslepičil
feminine vyslepičila
neutral vyslepičilo
plural (anim) vyslepičili
plural (neut) vyslepičila
plural (other) vyslepičily
Imperative
ty vyslepič
my vyslepičme
vy vyslepičte
Synonyms