Komu žití za nic nestálo, / Ten dbá o posmrtí as málo.

Myšlenky na posmrtí ji již tak netrápily. Cette préoccupation de l’au-delà ne la hantait plus jusqu’à la torture. (G. Charpentier (1893), page 378) — She was no longer preoccupied with the haunting, torturing thought of what there might be on the other side of life. (tr. by Ernest A. Vizetelly (1894), page 342)

neměř své dary množstvím, ale příhodností, neodkládej rovněž dobročinnost až na posmrtí, […] — measure not thine advancements by quantity, but frame them by measure: and defer not charities till death; […] ((1894) [1612], chap. XXXIV. Of Riches)