zachtít pf
  1. 1. (reflexive with se) to want, feel like

    Mohu dělat, co se mi zachce. — I can do whatever I want.

Present
zachci
ty zachceš
on/ona zachce
my zachceme
vy zachcete
oni zachtí,
zachtějí
Past Participles
masculine zachtěl
feminine zachtěla
neutral zachtělo
plural (anim) zachtěli
plural (neut) zachtěla
plural (other) zachtěly
Imperative
ty zachtěj
my zachtějme
vy zachtějte