stranný adj
  1. 1. (literary, archaic) partial, biased

    Zapotřebí jest tedy, aby soudce nebyl stranný, aby ouředníci nesoudili nad urážkami jim učiněnými, sice nebude pravá svoboda nikdy v zemi průchod míti.

nom stranný
gen stranného
dat strannému
acc stranného
loc stranném
instr stranným
Antonyms