skučet impf
  1. 1. to howl, to whine

    Psi žalostně skučeli, žalostně na ni pohlížejíce. — The dogs howled piteously looking at her.

Present
skučím
ty skučíš
on/ona skučí
my skučíme
vy skučíte
oni skučejí,
skučí
Past Participles
masculine skučel
feminine skučela
neutral skučelo
plural (anim) skučeli
plural (neut) skučela
plural (other) skučely
Imperative
ty skučej
my skučejme
vy skučejte