Nechtěl jsem tě rozplakat. — I didn't mean to make you cry.
Dítě se rozplakalo. — The child began to cry.
| Present | |
| já | rozpláču |
| ty | rozpláčeš |
| on/ona | rozpláče |
| my | rozpláčeme |
| vy | rozpláčete |
| oni | rozpláčou |
| Past Participles | |
| masculine | rozplakal |
| feminine | rozplakala |
| neutral | rozplakalo |
| plural (anim) | rozplakali |
| plural (neut) | rozplakala |
| plural (other) | rozplakaly |
| Imperative | |
| ty | rozplakej, rozplač |
| my | rozplakejme, rozplačme |
| vy | rozplačte, rozplakejte |