dovolení neut
  1. 1. verbal noun of dovolit
  2. 2. permission

    S dovolením! — Excuse me! (for example: asking someone to move)

Declinations
Case Singular Plural
nom dovolení dovolení
gen dovolení dovolení
dat dovolení dovolením
acc dovolení dovolení
voc dovolení dovolení
loc dovolení dovoleních
instr dovolením dovoleními