rozklíčovat pf
  1. 1. (transitive) to decrypt, to solve
Present
rozklíčuji,
rozklíčuju
ty rozklíčuješ
on/ona rozklíčuje
my rozklíčujeme
vy rozklíčujete
oni rozklíčují,
rozklíčujou
Past Participles
masculine rozklíčoval
feminine rozklíčovala
neutral rozklíčovalo
plural (anim) rozklíčovali
plural (neut) rozklíčovala
plural (other) rozklíčovaly
Imperative
ty rozklíčuj
my rozklíčujme
vy rozklíčujte