dosvědčit pf
  1. 1. to attest, to corroborate
Present
ty
on/ona
my
vy
oni
Past Participles
masculine dosvědčil
feminine dosvědčila
neutral dosvědčilo
plural (anim) dosvědčili
plural (neut) dosvědčila
plural (other) dosvědčily
Imperative
ty dosvědč
my dosvědčme
vy dosvědčte