vzbudit pf
  1. 1. (reflexive with se) to awake
  2. 2. (transitive) to awake

    Ze snu mě vzbudil podezřelý hluk. — Disconcerting noice woke me up from a dream.

  3. 3. to arouse, to provoke

    Vzbudila ve mně podezření. — She aroused my suspicion.

Present
vzbudím
ty vzbudíš
on/ona vzbudí
my vzbudíme
vy vzbudíte
oni vzbudí
Past Participles
masculine vzbudil
feminine vzbudila
neutral vzbudilo
plural (anim) vzbudili
plural (neut) vzbudila
plural (other) vzbudily
Imperative
ty vzbuď
my vzbuďme
vy vzbuďte