vyplatit pf
  1. 1. (transitive) to pay out, pay off
  2. 2. (transitive) to redeem (from a pawnshop)
  3. 3. (reflexive with se) to pay (to be profitable)

    Zločin se nevyplácí. — Crime doesn’t pay.

Present
vyplatím
ty vyplatíš
on/ona vyplatí
my vyplatíme
vy vyplatíte
oni vyplatí
Past Participles
masculine vyplatil
feminine vyplatila
neutral vyplatilo
plural (anim) vyplatili
plural (neut) vyplatila
plural (other) vyplatily
Imperative
ty vyplať
my vyplaťme
vy vyplaťte
Derived