rozzuřit pf
  1. 1. (transitive) to enrage, to infuriate
  2. 2. (reflexive with se) to become furious
Present
rozzuřím
ty rozzuříš
on/ona rozzuří
my rozzuříme
vy rozzuříte
oni rozzuří
Past Participles
masculine rozzuřil
feminine rozzuřila
neutral rozzuřilo
plural (anim) rozzuřili
plural (neut) rozzuřila
plural (other) rozzuřily
Imperative
ty rozzuř
my rozzuřme
vy rozzuřte